Muž? Žena? Progresivistický neutrální rod? Ani jedno. Jsem obyčejná kartonová krabice, po které vám ale vůbec nic není.

Má krabice depresi? Nikoli. V osobním životě je nadmíru spokojená.
Jenže totéž bohužel nemůže říct o společnosti, aktivistech, revolucionářích-aspirantech a různých držitelích moci v čele s úředníky a legislativci českými i Unijními, kteří se jí chtějí cpát do života, kde co jí nařizovat a připravovat ji o svobodu.

Protože svoboda – tedy absence toho, že vám někdo hrozí, že pokud se nepodřídíte jeho vůli, způsobí vám újmu – je ta nejdůležitější hodnota pro všechny, kteří nemají mentalitu otroků. Svobody však máme stále méně, a to není dobře.

Neškodí si občas zazpívat staré songy Spiritual Kvintetu, který tak ležel v žaludku minulé totalitní moci, a zamyslet se nad tím, zda již zase nenabývají aktuálnosti.

Chci sluncem být a ne planetou,
až se k nám právo vrátí.
Chci setřást bázeň staletou,
až se k nám právo vrátí.

Ref.:
Já čekám dál, já čekám dál,
já čekám dál,
až se k nám právo vrátí, vrátí!
Já čekám dál, já čekám dál,
já čekám dál,
až se k nám právo vrátí.

Kam chci, tam půjdu, a co chci, budu číst,
až se k nám právo vrátí.
A na co mám chuť, to budu jíst,
až se k nám právo vrátí.

Nechci už kývat, chci svůj názor mít,
až se k nám právo vrátí.
Já chci svůj život jako člověk žít,
až se k nám právo vrátí.

A proto zpívám:
(Ref.)

Chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat,
až se k nám právo vrátí,
své děti po svém vychovávat,
až se k nám právo vrátí.

Už se těším, až se narovnám,
až se k nám právo vrátí,
své věci rozhodnu si sám,
až se k nám právo vrátí.

(Ref.)

Ale nezapomínejte:

Měl Mojžíš svobodu rád, měl rád, měl rád
nechtěl se svobody vzdát – to na žádnej pád

Reklamy