Istanbulská úmluva: tvrdá fakta z primárního zdroje, plus kontext

V poslední době zasáhla stojaté vody českého rybníčka další mediálně zvláštní aféra: Istanbulská smlouva proti násilí na ženách. Jedni se proti ní vymezují s hyperbolami až paranoidních obrysů, druzí ujišťují že se vůbec nic neděje a ty první osočují, že nechtějí chránit ženy proti násilí nebo dokonce podávají žaloby. A zase všichni ignorují a po špičkách obcházejí primární zdroje, kde se vše píše černé na bílém. Tak se pojďme s chladnou hlavou podívat, co se v nich píše: leckdo bude velmi překvapen.

Číst dále

Důkaz: všichna média lžou, protože nikdo nejde k primárním zdrojům (upraveno)

V poslední době se stále množí případy, kdy média od mainstreamu po alternativní a dokonce i „fact-checking” služby prokazatelně – to podtrhuji – lživě, křivě a pomlouvačně „informují” o přesném opaku toho, co někdo udělal nebo řekl, než jaká byla pravda.

Ta stěžejní průkaznost plyne z toho, že jsou všem k dispozici primární zdroje, které nezpochybnitelně dokumentují celou pravdu a novináře usvědčují z tak křivých obvinění, že kdyby se oběti jejich článků bránily u soudu, jistě by zvítězily.

Může se jednat o nesestříhaný videozáznam; psané memorandum; oficiální komuniké, projevy a tiskové zprávy; odtajněné depeše; či transkript rozhovoru. Avšak média a fact-checking služby si dovolí navzdory těmto zdrojům tvrdit něco, co je neudržitelná lež, protože spoléhají na to, že primární zdroj nikoho nezajímá.

Pojďme si to ukázat a prokázat na konkrétních případech křivě obviněných: Jamesi Damoru, Tommymu Robinsonovi, Radku Johnovi a – abychom stejně špatnou práci se zdroji ukázali i u „alternativních médií” -, vojenské rozvědce DIA a Barracku Obamovi.

Číst dále

Budoucnost AI: strojovým učením ke Kafkovské totalitě

Dlouhodobější čtenáři tohoto projektu si jistě všimli, že zde vychází články velmi kritické k dopadům některých moderních technologií, zejména heuristiky a AI, umělé inteligence. Důvod je jednoduchý: už když jsem se poprvé podrobněji setkal s Big Data”, správně jsem předpověděl, že výstupy této sady technologií budou používány ke kádrování, posuzování a „preventivnímu trestání” lidí – a AI tuto vlastnost posouvá ještě o světelná léta dál.

Z toho ovšem plyne jeden fundamentální problém: je to naprostým popřením základního lidského práva na spravedlivý proces.

A jako by tomu nebylo dost, „umělá inteligence” typu „strojové učení” navrch k tomu všemu jednak probouzí z mrtvých zvrácené totalitářské teorie o lidstvu a podstatě svobody, a jednak technicky umožňují totalitu, jaká ještě nikdy v historii nemohla existovat.

Číst dále

Cokoli-jako-Služba: přichází smrt automobilismu a naprostá ztráta kontroly

Jsme na pokraji společenské revoluce. Stále více firem chápe, že než aby si zákazník jednou něco koupil a skutečně to vlastnil, mnohem výhodnější a ziskovější pro ně je aby zákazník nikdy nic nevlastnil a do konce života si to jen pronajímal a platil a platil. Bydlení, software, filmy, infrastrukturu… A nakonec i auta. Říká se tomu „Anything as a Service” (AaaS), Cokoli-jako-Služba, protože si platíte jen požadovanou funkci zatímco o údržbu a provoz se stará někdo jiný.
Číst dále

Fakta: auta dotují stát částkou 70 miliard ročně

Creative Commons License V různých médiích a debatách se občas periodicky vynořuje vzdychání nad cenou výstavby a provozu různých dopravních staveb, zejména dálnic, mostů, městských okruhů a tunelů. Padají šokující čísla: „provoz Blanky stojí 20 milionů měsíčně! Kilometr dálnice stojí 126 milionů!”

Nevyhnutelně následuje pobouření, že kdyby se „nestavělo pro řidiče”  a auta byla i se svými řidiči „vyhnána z města”, ve státním rozpočtu by zbylo mnohem více peněz na všeobecné blaho. Protistrana však argumentuje, že řidiči rozhodně nejsou čistými příjemci – že jsou naopak dojnou krávou na různých daních a poplatcích. Číst dále

Dohledový kapitalismus, část 3: od božského oka na obloze k zákazům nenechat se šmírovat

Creative Commons LicenseVe druhé části jsme si rozebrali počítačové technologie, které umožňují profilování, kádrování, predikci a nepřetržitý dohled nad lidmi, o nichž mají Dohližitelé technologických a šmírovacích firem a států nějaká data. Kdo si myslel, že z fanatické ideologie „transparentnosti“ a panopticismu existuje opt-out, toho nepotěšila podstata plánů na IoT a Smart Cities a zapojení špiček Dohledového kapitalismu do nich.

Ale pořád ještě existuje naděje, že se před Dohledovým kapitalismem schováte mimo „chytrá města“, ne? No, pokus pěkný, ale zapomínáte na dohled z oblohy – a na lobbisty.

V tomto díle se tedy podíváme na ty nejnemorálnější útoky ze strany Dohledového kapitalismu: na plány, jak nám zakázat neúčast v jejich shromažďování dat. A ukážeme si východisko.

Číst dále

Dohledový kapitalismus, část 2: technologie umožňující totalitu

Creative Commons License V první části jsme rozebrali ideologii „transparentnosti“, raženou technologickými firmami: vizi panopticismu, kde budou všichni lidé pod neustálým, totálním dohledem a tak budou poslušní. Řekli jsme si, že IT firmy pouze prodávají „totalitu na klíč“ protože zjistily, že tak mohou draze zpeněžnit své vynálezy. A pověděli jsme si o klíčových postřezích Zuboffové, která tento vývoj předpověděla již před 35 lety.

Mnoho lidí ale nevěří, že by splnění takového cíle bylo technicky možné. Žijí totiž přítomností, a to přítomností běžného spotřebitele; a buď nesledují přednášky a ideové konference lídrů IT průmyslu, nebo nedovedou pochopit, co z nich plyne v kontextu ideologie panopticismu a posedlosti shromažďováním dat o vás.

Podívejme se tedy na zoubek přelomovým technologiím, na nichž vize „svlečené společnosti“ stojí.

Číst dále

Dohledový kapitalismus, část 1: Panoptikon – „transparentní“ totalita, jaká tu ještě nebyla

Creative Commons License Náš svět je stále plnější zdánlivě prázdných sloganů z oblasti IT:

„Big data“. „Průmysl 4.0“. „Transparentní“. „Bezkontaktní“. „Informační společnost“. „Profilování“. „Individualizace“. „Sesíťovaný svět“. „Uživatelský prožitek“. „Near-real-time“. „Inteligentní dohled“. „Lean procesy“.

Zdání ale klame. Každý z těchto termínů má dost přesný obsah. A když si je všechny dáte dohromady s oficiálními vyjádření, konferencemi, korporátními cíli, vývojovými programy, přednáškami a whitepapery tuctu technologických korporací, získáte jednu ucelenou vizi, jednu ideologii. Utopii panopticismu: světa, ve kterém je každý člověk neustále pod totálním dohledem (nebo si alespoň nikdy a nikde nemůže být jist, zda pod dohledem není) pod záminkou, že jen nepřetržitě hlídaný člověk se bude chovat morálně.

Číst dále